Individuální systémy – český postup

Přehled

Používání individuálních systémů představuje z pohledu nové směrnice o čištění městských odpadních vod mimořádně citlivé téma. Směrnice připouští jejich použití pouze jako výjimku a současně klade důraz na evidenci, kontrolu a prokazování jejich environmentální rovnocennosti. Český přístup proto směřuje k vytvoření centrálního a systematického nástroje, který umožní splnit tyto požadavky v praxi.

Východiska návrhu

Navrhovaný český postup vychází z konstatování, že v současnosti v České republice neexistuje žádný ucelený a věrohodný registr individuálních systémů, ze kterého by bylo možné automaticky čerpat údaje požadované směrnicí. Dostupné informace jsou roztříštěny mezi několik evidencí (zejména RÚIAN a CRVE) a jejich kvalita i úplnost se výrazně liší mezi jednotlivými správními obvody.

Z tohoto důvodu je v rámci Národního prováděcího programu připravován návrh registru IAS, který má ambici postupně sjednotit evidenci individuálních systémů, a to při maximálním využití stávajících datových zdrojů.

Charakter návrhu – stav k roku 2026

Je důležité zdůraznit, že navrhovaný registr IAS je v této chvíli pracovní návrh, nikoli definitivní řešení. Jeho finální podoba bude záviset zejména na:

výstupech pracovní skupiny Evropské komise k IAS, které se očekávají v průběhu roku 2026,
následných prováděcích aktech Komise, jež mají být přijaty do 2. ledna 2028,
rozhodnutí o institucionálním ukotvení registru a úpravách národní legislativy. Proto je celý koncept prezentován jako navržený postup, který se může v detailu dále zpřesňovat.

Základní principy navrženého přístupu

Navrhované řešení je založeno na několika klíčových principech:

centrální „webový“ GIS registr IAS jako jednotná datová platforma,
oddělení evidenční a provozní části registru, přičemž provozní část bude doplněna až po upřesnění požadavků EK,
maximální integrace na stávající registry (zejména RÚIAN, CRVE, registry výustí),
minimalizace ručního zadávání dat a důraz na strojové přebírání údajů všude tam, kde je to možné,
přístup založený na řízení rizik, zejména pokud jde o kontroly a inspekce jednotlivých typů IAS.

Rozsah registru z pohledu směrnice

Navrhovaný registr IAS primárně reaguje na povinnosti vyplývající ze směrnice pro:

aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 EO a vyšším, kde musí být IAS evidovány a podléhat kontrolám,
aglomerace s velikostí 2 000 EO a více, pro které musí být do 31. prosince 2028 poprvé reportován procentní podíl zatížení městských odpadních vod čištěných v individuálních systémech, s následnou každoroční aktualizací.

Výhledově se uvažuje o rozšíření registru i na menší aglomerace, avšak tento krok není vázán na aktuální znění směrnice a má nižší prioritu.

Jaká data má registr shromažďovat

Navržená struktura registru IAS předpokládá shromažďování údajů zejména o:

typu individuálního systému (např. jímky, septiky s dočištěním, DČOV, přírodě blízká řešení),
jeho umístění a vazbě na konkrétní objekty,
projektované kapacitě a odhadovaném zatížení v EO,
způsobu nakládání s vyčištěnými vodami (vypouštění do recipientu, svoz na ČOV),
vazbě IAS na konkrétní aglomeraci,
povolovacích aktech a jejich platnosti.

Detailní provozní údaje (četnost kontrol, rozbory, inspekce) mají být doplněny až po upřesnění minimálních požadavků na úrovni EU.

Limity stávajících evidencí a otevřené otázky

Diskuse k návrhu registru jednoznačně ukázaly, že stávající databáze nejsou samy o sobě dostačující. Například v RÚIAN je způsob nakládání s odpadními vodami u významné části stavebních objektů veden jako „nezjištěný“ nebo je terminologicky nepřesný. Rovněž data v CRVE vykazují značné rozdíly mezi jednotlivými správními obvody.

Mezi otevřená témata, která budou muset být řešena v další fázi, patří zejména:

kdo a jak bude zodpovědný za doplnění chybějících údajů,
jak bude řešena návaznost na stavební právo a vodní zákon,
rozsah zveřejňování dat s ohledem na ochranu osobních údajů.

Směřování návrhu

Navržený český přístup k IAS směřuje k tomu, aby individuální systémy:

byly transparentně evidované,
byly kontrolovatelné a přezkoumatelné,
a aby jejich rozsah bylo možné kvantifikovat na úrovni aglomerací i celé republiky.

Cílem není podpora individuálních systémů jako alternativy ke stokovým soustavám, ale splnění požadavků směrnice při zachování přehledu o jejich skutečné úloze, podmínkách použití a dopadech.