Individuální systémy (IAS)

Přehled

Nová směrnice o čištění městských odpadních vod vychází z principu, že základním řešením nakládání s městskými odpadními vodami jsou stokové soustavy a centrální čištění. Současně však připouští, že v určitých konkrétních situacích není toto řešení účelné nebo realizovatelné. Právě pro tyto případy zavádí jasně vymezený rámec pro používání individuálních systémů.

Individuální systémy nejsou ve směrnici chápány jako rovnocenná alternativa ke stokové soustavě, ale jako výjimečné řešení, které lze uplatnit pouze tehdy, jsou‑li splněny přesně stanovené podmínky.

Kdy je možné individuální systémy použít

Použití individuálních systémů je přípustné pouze tehdy, pokud lze prokázat alespoň jeden z následujících důvodů:

vybudování stokové soustavy nebo napojení na ni by nepřineslo žádný přínos z hlediska ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví,
řešení prostřednictvím stokové soustavy není technicky proveditelné,
vybudování stokové soustavy by vyžadovalo nepřiměřeně vysoké finanční náklady.

Tyto důvody musí být konkrétně odůvodněny a použití individuálních systémů je možné pouze v případech, kdy je nelze rozumně nahradit vhodným centralizovaným řešením. Nejde tedy o volbu založenou na preferenci vlastníka nebo provozovatele, ale o odůvodněnou výjimku z obecného pravidla.

Kde mohou být individuální systémy používány

Individuální systémy mohou být používány:

v aglomeracích s populačním ekvivalentem 1 000 EO a vyšším, nebo
v částech těchto aglomerací, kde nejsou splněny podmínky pro využití stokové soustavy.

Směrnice tím připouští i kombinovaná řešení, kdy je převážná část aglomerace obsluhována stokovou soustavou, zatímco okrajové nebo rozptýlené části jsou řešeny individuálními systémy.

Požadovaná úroveň ochrany

Zásadním principem směrnice je požadavek, aby individuální systémy zajišťovaly stejný stupeň ochrany životního prostředí a lidského zdraví, jaký by byl dosažen při použití:

sekundárního čištění,
a tam, kde je to relevantní, také terciárního čištění.

To znamená, že použití individuálního systému nesmí vést ke snížení úrovně ochrany oproti centrálnímu řešení. Směrnice přitom neomezuje individuální systémy na jediný technický typ – mohou zahrnovat různé formy řešení, včetně přírodě blízkých systémů, malých čistíren, nádrží s pravidelným odvozem nebo kombinovaných režimů.

Evidence, kontrola a dohled

Směrnice klade výrazný důraz na to, aby individuální systémy nefungovaly mimo kontrolu veřejné správy. Proto stanoví, že:

individuální systémy používané v aglomeracích s 1 000 EO a více musí být zapsány v registru,
musí podléhat pravidelným inspekcím nebo jiným kontrolám,
tento dohled má být prováděn na základě přístupu založeného na hodnocení rizik, nikoli nahodile.

Zvláštní pozornost je věnována tomu, aby systémy byly:

adekvátně projektovány,
řádně provozovány a udržovány,
vodotěsné a nepropustné.

Směrnice současně zohledňuje ekonomickou realitu a stanoví, že nové projektové požadavky se nevztahují na systémy zřízené před vstupem směrnice v platnost, aby se předešlo nepřiměřeným nákladům na jejich dodatečné přestavby.

Celostátní hledisko a hranice 2 %

Směrnice také sleduje používání individuálních systémů v celostátním měřítku. Pokud by individuální systémy byly používány pro více než 2 % celkového zatížení městských odpadních vod z aglomerací s velikostí 2 000 EO a více, vzniká členskému státu dodatečná povinnost.

V takovém případě musí členský stát:

poskytnout Evropské komisi odůvodnění, proč jsou individuální systémy používány místo stokových soustav,
prokázat, že jsou splněny všechny podmínky pro jejich použití,
doložit, že používání individuálních systémů nebrání plnění environmentálních cílů, zejména cílů rámcové směrnice o vodách,
předložit věrohodné odůvodnění rozsahu jejich využití v rámci národního programu provádění.

Tento mechanismus potvrzuje, že individuální systémy jsou ve směrnici chápány jako kontrolované řešení, které může být plnohodnotné pouze tam, kde centralizovaný systém není vhodný z hlediska ochrany životního prostředí nebo by znamenal nepřiměřené náklady.

Shrnutí role individuálních systémů ve směrnici

Směrnice vytváří pro individuální systémy přísně vymezený rámec, jehož hlavními principy jsou:

individuální systémy jsou výjimkou z povinnosti odkanalizování, nikoli její alternativou,
jejich použití je možné pouze při splnění přísných technických a environmentálních podmínek; ekonomická přiměřenost se posuzuje zejména ve vztahu k budování centrálního systému,
musí zajistit stejnou úroveň ochrany jako centrální čištění,
jejich existence musí být transparentní, evidovaná a pravidelně kontrolovaná,
nadměrné spoléhání na individuální systémy podléhá kontrole na úrovni EU.