Opětovné využívání vyčištěných odpadních vod v ČR

Přehled

Na úrovni Unie již existuje samostatný právní předpis upravující opětovné využívání vyčištěných městských odpadních vod pro zemědělské zavlažování – nařízení (EU) 2020/741. Toto nařízení je přímo použitelné a stanoví minimální hygienické, monitorovací a provozní požadavky pro tento konkrétní účel.

Opt‑out České republiky podle článku 2 nařízení (EU) 2020/741

Česká republika využila možnost podle článku 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/741 a rozhodla, že v oblastech povodí na svém území nepovažuje opětovné využívání vody pro zemědělské zavlažování za vhodné. Toto rozhodnutí bylo:

• řádně odůvodněno s ohledem na:
• klimatické a hydrologické podmínky,
• dostupnost jiných vodních zdrojů,
• environmentální náklady,
• a předloženo Evropské komisi,
• s povinností jeho periodického přezkumu (nejméně každých šest let).

Důležitý výkladový bod je, že:

Opt‑out se vztahuje výhradně na opětovné využívání vyčištěných městských odpadních vod pro zemědělské zavlažování ve smyslu nařízení (EU) 2020/741.

Nejde o obecný zákaz opětovného využívání vody jako takového.

Proč se v českém návrhu objevuje institut „vyčištěných odpadních vod“ a jejich opětovného využití

V připravované české implementaci se objevuje ustanovení, podle nějž:

• vyčištěné městské odpadní vody splňující požadavky stanovené nařízením vlády
• přestávají být považovány za odpadní vody
• a mohou být opětovně využívány způsobem stanoveným národním právem, za podmínky, že:
• nejsou ohroženy funkce vodních toků,
• není negativně ovlivněna jakost podzemních vod,
• ani lidské zdraví.

Toto ustanovení není transpozicí nařízení (EU) 2020/741, ale vytváří samostatný národní právní rámec pro:

• jiné formy opětovného využití než zemědělské zavlažování, např.:
• technické a provozní využití,
• průmyslové vody,
• městské a komunální využití,
• případně environmentální cílené využití,
• případně pro budoucí změnu postoje k zavlažování, pokud by byl opt‑out přehodnocen.

Proč to není v rozporu s opt‑outem

Z legislativního hlediska jsou zde odděleny tři úrovně:

1. Nařízení (EU) 2020/741

Jde o úzký, specializovaný režim výhradně pro zemědělské zavlažování.

ČR tento režim dočasně neuplatňuje (opt‑out).

2. Směrnice o čištění městských odpadních vod

– širší rámec, který:

• systematicky podporuje opětovné využívání vody obecně,
• neváže se pouze na zemědělství,
• a výslovně ponechává konkrétní formy opětovného využití na členských státech.

3. Česká národní úprava

– vytváří obecný institut „vyčištěných odpadních vod“, který:

• umožňuje opětovné využívání mimo režim nařízení (EU) 2020/741,
• stanoví národní pravidla evidence, kontroly a ochrany životního prostředí,
• a ponechává prostor pro budoucí změnu postoje, aniž by bylo nutné znovu vytvářet zákonný rámec.

Smysl národního řešení

Český přístup lze shrnout následovně:

• ČR nepopírá význam opětovného využívání vody,
• ale realisticky reflektuje, že zemědělské zavlažování vyčištěnými odpadními vodami dnes není v českých podmínkách systémově vhodné,
• současně však:
• neuzavírá dveře jiným formám reuse,
• a vytváří právní rámec pro jejich řízený rozvoj tam, kde budou:

▪ environmentálně bezpečné,

▪ technicky smysluplné,

▪ a vodohospodářsky odůvodněné.